Platonici a aristotelici

Rudolf Steiner se narodil 27. února 1861 v Rakousku-Uhersku, v malé obci Kraljevec na maďarsko-chorvatské hranici, jako syn železničního úředníka. Po studiu na obecné škole vystudoval reálku ve Vídeňském Novém Městě. Na Vysokém učení technickém ve Vídni, studoval matematiku, přírodopis, chemii a fyziku, na Vídeňské univerzitě latinu, řečtinu a filosofii, z finančních důvodů byl však nucen studium přerušit. V roce 1891 získal titul doktor filosofie na universitě v Rostocku. V letech 1883–1897 podílel se na vydávání Goethových spisů jako spolupracovník Goethova a Schillerova archivu ve Výmaru. Po přestěhování z Výmaru do Berlína často navštěvoval bohémské a literární kruhy a vyučoval ve večerních kurzech ve Škole pro vzdělávání dělníků. V roce 1900 začal působit v rámci Theosofické společnosti a začal přednášet o duchovní vědě. Jeho přednášková činnost byla stále rozsáhlejší, přednášel pro veřejnost i pro příslušníky hnutí, které kolem něho vznikalo v Německu i v zahraničí. V roce 1913 byl položen základní kámen Goetheana v Dornachu u Basileje, které se stalo střediskem anthroposofického hnutí. Kromě rozsáhlé přednáškové činnosti dával Rudolf Steiner stále více impulsů pro praktické využívání duchovědných poznatků. Mimo přednáškové a publikační činnosti (na 6000 přednášek, 300 publikací) dával podněty pro nové směry vycházející z duchovní vědy, a to v mnoha oblastech: ve školství (waldorfské školství), zemědělství (biodynamické zemědělství), náboženství (Obec křesťanů), lékařství a farmacii (anthroposofická medicína), umění (eurytmie), architektuře… Zemřel po vážné nemoci 30. 3. 1925.

| Další knihy autora: Steiner Rudolf  |