Tento titul obsahuje to podstatné a to další by se možná už číst ani nemuselo. Protože jsem ale upovídaný, pak to rozvedu. Karma funguje tak, že člověk, aniž si to uvědomuje, je z určitých vrstev vědomí puzen přicházet do situací, které mají vyrovnávající účinky k jejich příčinám. Může se bezděčně dostat například právě tam, kde chytí nákazu, aby v ní našel vyrovnávající účinky nějaké příčiny. Může se dostat i tam, kde mu jde o život, pokud tím dosáhne karmického vyrovnání.
Jak ale probíhá karma, když si dnes vše v životě všemožně zabezpečujeme? Dejme tomu vlivem naší civilizované hygieny a zdravotnictví jsme dosáhli, že něco, k čemu má člověk karmický sklon, už není možné vyrovnat. Odstranili jsme ze svých životů řadu nemocí („vítězná medicína“!). K tomu máme svobodnou vůli. Společnost má dnes opatření, zejména zdravotnická a hygienická, která umožňují zasahovat do karmy. Odstraňuje-li některé příčiny, kterými by určití lidé vlivem svého zapletení potřebovali projít, pak tím může ovlivnit karmu těchto lidí. Ale pozor. Toto „ovlivňování“ neznamená, že se tato karma odstraňuje! Své karmě člověk neunikne, dá jí to pouze jiný směr, podobu nebo čas.
Naše urputná, často kritizovaná a podle nás nikdy ne dostatečná sociální a zdravotní opatření nás nezprošťují toho, co bychom jinak potřebovali prožít. Karmické vyrovnání, které na jedné straně dokáže naše pyšná věda, přísná hygiena či ochrana lidských práv, policie či soudnictví atd. odstranit, přijde stejně, jen v jiném směru. To samozřejmě neznamená se těchto výhod vzdávat, i ony jsou projevem lidské solidarity. Pokud některé oblasti karmických úderů předčasně odstraňujeme (a do toho nevidíme), vytváří se pouze možnost jiných příležitostí a vlivů. Rudolf Steiner dává příklad, že dejme tomu společné příčiny mnoha nemocí, například epidemií lze vysvětlit tím, že lidé, kteří se k těmto příčinám nemocí dostávají, musí odstranit to, co si karmicky vštípili, například jako bezcitnost při epidemii neštovic. Když dokážeme, třeba očkováním, odstranit tyto možnosti vyrovnání, i potom zde příčina, kterou je bezcitnost, zůstane a ony duše pak musí v této nebo jiné inkarnaci hledat přiměřené vyrovnání jiným způsobem. A dnes? Tak jako kdysi: Přijde třeba nějaký virus a je nám dána příležitost k soucítění a solidaritě. Zdá se, že si v nynější situaci vedeme spíše dobře. Tak aspoň v něčem.
Ale zároveň: překotně a horečně dnes odstraňujeme velké množství vnějších vlivů a příčin, které by nás jinak postihovaly za účelem určitých karmických vyrovnání. Tím, že jsou tyto věci odstraněny, je člověku odňata možnost podlehnout řadě vnějších vlivů. Žijeme nyní v mnoha oblastech jako v klimatizovaném domě a ve sterilním prostředí. Vnější život je bezpečnější, příjemnější i zdravější. A někdy o to musíme usilovat i rouškami a vzájemným obcházením se na dva metry (i když – jak kdo).
Co přináší zdravější život a zjednání většího fyzického pohodlí? V důsledku toho pak podléháme opačnému vlivu. Ten spočívá v tom, že i přes všechna rozptýlení v sobě znenáhla pociťujeme prázdnotu, nespokojenost, nenaplněnost. Vnější život je stále bezpečnější, bohatší, zdravější a zábavnější, alespoň podle našich moderních materialistických představ a požadavků, ale to přináší slábnutí pohnutek (motivací) k vývoji. Díváme-li se na život pozorně, můžeme si všimnout, že tím duše okorávají, pustnou. Sotva existovalo v jiné době tolik lidí, kteří žijí v tak příjemných životních poměrech, ale plandají se životem s prázdnou, nezaměstnanou duší. Spěchají od senzace k senzaci, od zábavy k zábavě, od vzrušení ke vzrušení. Adrenalin se stává ve všeobecné nudě cílem. I tak se duše cítí prázdné, vyprahlé. Nakonec již samy nevědí, co mají na světě hledat, aby se jim dostalo nějakého obsahu. Nevědí už ani, jak mají najít nějaký obsah a co by to mělo být. Skákání z mostu, televize, počítačové hry, příroda instant, vztahy instant, sexualita instant, kurzy různých šoumenů na „ochočení“ si andělů, na nabíjení energiemi nebo věštění jim to nenahradí. Zatímco vnější život se stává zdravějším a pohodlnějším, duše tím víc churaví. Nesvádějme to ale na materialismus vědy. Ten ve středověku umožnila materializace náboženství, ustrnutí teologie v dogmatech. To dalo půdu k hmotařské vědě a pak k pustému životu. Někdy i k podvodné komerční pseudoesoterice.
Tak jsme se dnes dočkali zvolnění a větší možnosti sebereflexe. A snad i víc bytí se sebou a úspornějšího vážení slov, když na sebe huhláme přes roušky. Jak to využijeme?
převzato z: http://karelfunk.bloger.cz/
foto převzato z: https://www.facebook.com/KARELFUNKoficialni/
Zobrazen 301. – 306. z 404 výsledků