Krása podzimu
Co bychom si mohli říct k podzimu? Podzim je období, které je jistě vhodné pro vědomé spojení s duchovním světem. Mohli bychom doplnit, že takové je každé období, což je pravda, ale na podzim člověk přirozeně vnímá svůj vnitřní život, snad si ho i někteří užívají. Podzimní doba nás může inspirovat k tomu, abychom si užívali vnitřní klid, ke kterému nás nabádá vnější zklidnění přírody. Ta se začíná ochlazovat, dny se zkracují, stromy odevzdávají své plody a vše pomalu utlumuje svůj vnější život. I člověk si může dělat určitou „inventuru“ plodů, které mu dozrály během roku, může si tyto plody zvědomovat, promýšlet, co s nimi a klid, který se přirozeně začíná v přírodě rozprostírat je k takové práci nápomocný.
Podzim začíná kolem svátku archanděla Michaela. Archanděla, který člověku nejen odkrývá při jasném vědomí různá vědění o Kristu, jeho universalitě a o zákonitostech a faktech stvoření, ale také bývá vyobrazován jako ten, kdo se účastní soudu člověka stojícího na prahu duchovních světů a kdo má v rukou nástroje spravedlnosti, na nichž je vidět omezení, zatížení, následky či svobodu, laskavost a mírotvornost jednání, cítění a myšlení člověka. Michael tedy rozpoznává plody lidského života a přiřazuje je na místa a úrovně, na které patří. Archanděl Michael je takto spojen s procesem umírání, smrti a následných duševně duchovních dějů. A vlastně celý podzim je procesem umírání určitých, zejména hmotných, forem života a přípravou na další děje.
Však do období podzimu spadá i období svátku zemřelých, Dušičky. Ovšem den předtím se vzpomíná na svaté, můžeme říci na zasvěcence a tedy na jedince, kteří lidem zprostředkovávali živé vědění o duchovním a božském světě, případně pomáhali lidem nacházet způsoby a cesty, které by byly v souladu s životem božského světa.
Toto jsou jedny z ukazatelů toho, jaký smysl můžeme nacházet v období podzimu a jak v tomto smyslu se sebou a mezi sebou jako lidé máme možnost pracovat. Podzim nakonec končí svátky narození a sestoupení na Zemi bytosti, která dává lidskému životu smysl, která je univerzálně lidská a božská, která je Život sám. A sama tato bytost, bytost Kristova, řekla, že kdo se nenarodí znovu, tak nevejde do Božího království. Chce li tedy člověk poznat život věčný, život v Kristu, to jest, chce-li dospět do vědomí, ve kterém si uvědomuje totožnost své individuality s univerzální bytostí Krista, což zní zdánlivě paradoxně, ale zkušenostně je tomu skutečně tak, tak tedy člověk musí „zemřít“, musí nechat v sobě zemřít vlivům, které ho odvádějí od věčnosti k pomíjivosti. Pak se se svým vědomím, ve své individualitě zrodí, či snad je možno plně zvědomí, v úrovni věčnosti, v úrovni „nezrozenosti“, v Božím království. A v tomto Božím království vnímá, spoluprožívá všechny bytosti a úrovně tak, jak ve skutečnosti jsou a jak existují v obecné harmonii.
K tomuto člověka hned na začátku podzimu zve archanděl Michael, on je ten, kdo může lidem tuto cestu ukázat a vpustit je na ni. I proto se má postupně michaelský svátek stát tím nejdůležitějším, tím, který lidé budou co nejvědoměji a zároveň co nejpřirozeněji prožívat. K takovému prožívání může být nápomocno třeba zapálení ohně a klidné posezení u něj, v meditaci, zpěvu, modlitbě, tichu. A každý kus dřeva, který na oheň přikládáme, může pro nás znamenat odevzdání nějakého toho nepříznivého vlivu, slabosti či zlozvyku do ohně duchovního života, což síly obsažené v takovém vlivu napomůže proměnit a usměrnit „vzhůru“. Je dokonce možné na papír napsat opravdu upřímné a nezištné přání a do ohně jej přiložit. Takové přání se neztratí.
Jaký je totiž jeden z faktů opravdového duchovního života? Lidská bytost se nachází pod vlivy velkého množství bytostí a víme, že mnohé z těchto vlivů jsou nepříznivé vzhledem ke zdravému vývoji člověka. Tyto bytosti s jejich vlivy jsou pojmenované, rozlišené, můžeme se v nich vědomě vyznat, rozpoznávat je, ale jednu věc nemůžeme. Nemůžeme je sami o sobě překonat. K tomu si musíme přizvat pomocníky, nebeské pomocníky, kteří k tomu mají dostatek možností a sil. Můžeme je ovšem přizvat jen nezištnými přáními, skutečnou oddaností, připraveností odevzdat svůj život pro vznešené ideály Božího království a připraveností obětovat alespoň některé ze svých slabostí, zlozvyků, nežádoucích vlivů. To je to, co od nás nebeské hierarchie potřebují, to jim umožní, aby skrze nás působily a svět, lidstvo, se tím mohly nadále zdravě vyvíjet. A také je to něco, co za člověka nemůže udělat nikdo jiný. Toto rozhodnutí, tento vnitřní čin stojící na svobodné vůli, je skutečně jen na nás a my jím ukazujeme svou opravdovost. Veliká krása tkví ve faktu, že člověk má dar takovéhoto svobodného rozhodnutí, které může obohatit i ty nejvyšší hierarchie.
Znát pravdy o stvoření, tvořit něco zajímavého, to je vše krásné, ale ještě to nestačí. Je třeba se dát do činu tím, že odevzdáním sebe sama v sobě vytvoříme prostor, ve kterém bude moci působit Duch Svatý, duch Kristův, ve kterém budou moci skrze nás působit duchovní hierarchie, včetně vysokých Zasvěcenců lidstva.
I tohle všechno nám před vědomí staví období podzimu, kdy během odumírání života vnějšího, když je tento život uchopován silami smrti, více ožívá život vnitřní, stává se pro naše vědomí živou skutečností a kdy zároveň tento vnitřní život může nabýt pravého smyslu jen tehdy, pokud ho spojíme a odevzdáme do služby pravému cíli lidského bytí. Pak jednou i síly smrti budou proměněny.
Žijeme v době, kdy mnoho z těch nepříznivých sil, vlivů, bytostí se dalo do činnosti proti vývoji člověka. Nemůžeme jim za to spílat, stěžovat si, taková je jejich přirozenost. Jako lidé ovšem máme možnost pracovat se svou přirozeností, lépe řečeno se svými přirozenostmi a vědomě obětovat síly té nižší přirozenosti ve prospěch vyšší přirozenosti, která už žije v oblastech, které máme společné s vyššími hierarchiemi, s dobrými bohy. Nepochybně k takové práci potřebujeme odvahu, obětavost, trpělivost, rozhodnost, ale bez ní by na nás čekala opravdu zoufalá budoucnost.
Kéž tedy lidé v přicházejícím michaelském svátku a podzimním období nacházejí vedle síly k úsměvu také odhodlání k dobrým, zdravým, vznešeným rozhodnutím a k tomu potřebnou pomoc dobrých bohů a zasvěcenců!
Zobrazen 187. – 192. z 404 výsledků