Publikováno

Lidstvo v karanténě – R. Hradil

Bizarní obraz posledních dní: muži ve skafandrech s měřicím přístrojem v rukou chráněných neprodyšnými rukavicemi přistupují k autu, přikládají jednotlivým členům posádky přístroj k hlavě a měří teplotu. Hraniční kontrola. Zvýšená teplota značí nebezpečí nelegálního převozu koronaviru, podezřelé individuum je izolováno. Přes hranice se nesmí dostat ani vir!

Divadla nehrají, koncerty se nekonají, ve školách se neučí, jarmarky, představení, vernisáže a konference se ruší. Sdělovací prostředky chrlí zprávy o počtu nakažených. Z deseti milionů již 60! V supermarketech se co chvíli mezi hudbou a reklamou ozve varovné hlášení. Dopravní prostředky otvírají dveře bez mačkání tlačítek. Skoro denně zasedá Bezpečnostní rada státu – situace je kritická, počet nakažených se blíží jedné setině promile. Neumírá nikdo. Koronová chřipka nemá průběh těžší než ta běžná, ale co kdyby! Stát opět vystrčil drápky a brzy možná i vycení zuby, případně dokonce kousne. V uměle vyvolané atmosféře hysterie bude snadné za všeobecného potlesku eliminovat kohokoli s poukazem na jeho potenciální nebezpečí pro druhé, pro všechny, pro každého. Sběrné „karanténní“ lágry jsou již uváděny do pohotovosti. Jedinec je najednou proti moci pár mužů bezmocný. A to vše v údajném obecném zájmu. Není zde něco špatně? Není zde špatně všechno? A co by tedy bylo dobře? Podívejme se věci maličko na zoubek.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *