Publikováno

I – A – O

I – A – O

Uveďme si nejprve kvalitu těchto samohlásek, přičemž pro anthroposofy to jistě nebude nic nového, pouhé připomenutí; a začněme hláskou a:

V eurytmických přednáškách Rudolf Steiner uvádí:

„Vyslovíme-li a, budeme toto a pociťovat, pokud pociťujeme aspoň poněkud zdravě, jako to, co vychází z našeho nitra, když se ocitáme v nějakém stavu údivu, úžasu. (…) V Řecku se říkalo, že filosofie začíná údivem, úžasem. (…) Filosofie, láska k moudrosti začíná hláskou a. (…) Člověk, jenž se diví, diví sám sobě, své pravé bytosti, člověk žasnoucí nad sebou, tedy vlastně člověk na nejvyšším, ideálním stupni svého rozvoje, tento člověk – to je a. (…) A je člověk, člověk na nejvyšším stupni své dokonalosti.“ A v esoterních hodinách doplňuje: a je uctívání, vzývání; úplná úcta a oddanost.

Máme zde tedy hlásku a, která charakterizuje stav lidského vědomí na počátku vývoje, stav instinktivního vědomí, kdy byl člověk bezprostředně spojen s duchovním světem a prožíval se v jednotě s ním. A znamená: jsem otevřen světu, užasnu nad ním, oddávám se mu, (duchovní) svět mě vtahuje do sebe.

i člověk hájí sám sebe, utvrzuje sám sebe; i je ponoření se do nejhlubšího nitra, je středem bytosti, je to směřování k centru. I, to je uvědomění si sebe sama; je to situace, v níž se nacházíme v současné fázi vývoje.

O je ryzí údiv a úžas. O nás uvádí do intimnějšího poměru k tomu, co vnímáme. O je objímání, o znamená vše s láskou obsáhnout. V o objímám svět; zatímco v a jsem byl vytahován světem k úžasu bez svého přičinění, v o svět objímám a v lásce se s ním spojuji na základě vlastního rozhodnutí. O je budoucí stav našeho vědomí, stav intuice, v níž se vědomě spojíme se světem, s jeho duchem.

Toto cvičení se však obvykle neprovádí v tomto pořadí, tedy jako A-I-O, nýbrž cvičící vychází ze sebe, ze současné situace svého vědomí: I, a v dalším kroku se vrací k minulosti: A, aby pak přešel k budoucímu stavu: O, tedy I-A-O. Cvičení provádíme tak, že příslušné hlásky vyslovujeme a vnitřně prožíváme jejich popsanou kvalitu; pro zvýšení účinnosti je můžeme doprovázet také příslušnými eurytmickými gesty. V další fázi cvičení, prováděném pak třeba i na veřejnosti, vyslovujeme hlásky jen vnitřně, v duchu; a v duchu, v imaginaci, také můžeme provádět náležitá eurytmická gesta. Tedy:

I – jsem zde, jsem v sobě, jsem to já.

A – užasnu nad světem, oddávám se mu.

O – v lásce objímám svět, spojuji se s ním.

převzato z knihy: Nové lidstvo v nás – Radomil Hradil

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *